Od minulého alba, nazvaného „Enjoy Eternal Bliss“, jsme u těchto talentovaných Britů museli čekat téměř deset let na další album, ale vyplatilo se. Předchůdce považuji za jedno z nejepičtějších kytarových alb a tak nároky na „Under Summer“ nebyly malé. A i když si tu můžeme říci, že se debutovou desku překonat nepodařilo, dokázali se mu tito náladotvůrci přiblížit.

Novinka se snaží být v rámci mantinelů jejich tvorby trochu písničkovější, dokonce se tu i zpívá a možná to je prvek, se kterým se ne zcela dokážu srovnat. YNDI HALDA byli jednou z mála kapel, kteří v minulosti dokázali postavit materiál, kde mi jakýkoliv vokál nechyběl ani v jediné z aranží. Touha zavřít oči a snít jako při minulém albu se u mě vytratila, zpěv mi vždy opět otevře oči. Pro mě se se zpěvem ztratila jistá intimita a magická nevyřčenost, která jsem v jejich minulé tvorbě považoval za signifikantní.

I přes to je „Under Summer“ v rámci postrockové hudby výjimečné. Osobitost, tklivost a využití houslí, banja, lapsteelu a dalších, ne zcela tradičních nástrojů, propůjčují hudbě YNDI HALDA atmosféru, kterou nemá žádná jiná kapela.